Mount & Blade 2: Bannerlord

Publikoval limacool 22. 6. 2020 v Recenze

Jako velký fanoušek předchozích dílů Mount & Blade jsem se na Bannerlord velmi těšil. Ještě aby ne, když jsme na tuhle hru čekali tak dlouho. Vývojáři jí oznámili v roce 2012 a my se jí dočkali teprve na konci března letošního roku, tedy o 8 let později! Jelikož jsem velký fanoušek celé této série a na Bannerlordu mám odehráno již desítky hodin, rozhodl jsem se na něj udělat recenzi.

O co se jedná? Mount & Blade 2: Bannerlord je prequel ke hře Mount & Blade: Warband (což je vylepšená verze původního Mount & Blade). Stejně jako předchozí díly se jedná o akční RPG sandboxovou hru se strategickými prvky. Hra je zasazena do fiktivní Calradie 200 let před již zmíněným Warbandem. Než se pustím do samotného popisu hry, musím zmínit jednu důležitou věc. Hra je stále “early access”, což znamená, že se hra různě mění a finální hra tak může vypadat jinak, než jí zde popíšu. Pokud nastanou nějaké výraznější změny, určitě o nich napíšu článek. A teď k samotné hře. Hráč si může vytvořit postavu dle svého gusta. Jak vzhled, tak backstory, která následně upravuje postavě její atributy. Při pohybu na mapě, které se ještě budu věnovat, je uplatňován pohled ze shora, hra má tedy formu strategické hry, stejně tak spravování klanu i království, nicméně při soubojích a pohybu po městech, hradech a vesnicích se dá zvolit mezi pohledem z první a třetí osoby. K tomu všemu se ale ještě dostanu.

Vezmu to ale úplně od začátku. Vytváření postavy se (nepřekvapivě) od předchozích dílů velmi zlepšilo. Obličej lze “vytvarovat” dle své představy, včetně nerůznějších detailů. Zde se přiznám, že to pro mě není zas tak důležité, proto mi nabízené možnosti stačí. Některým hráčům to však nestačilo – proto už jsou ke stažení módy, které modelování postavy dostanou ještě na vyšší level. Při výběru backstory (původu) postavy, která dá postavě atributy a vybavení na začátek hry, se mi velmi líbilo, že kromě krátkého příběhu jsem také viděl svoji postavu přizpůsobenou dané historce – lovila moje postava zvěř jako malá? Pak tam vidím mladší verzi postavy držící luk. A takových možností je tam spousta. Díky tomu je to mnohem zajímavější než jen bezhlavé proklikání pro atributy, které zrovna chceme. Následně se musí zvolit ještě kultura, ze které hráč pochází. Je na výběr celkem 6 různých kultur, vycházejících z frakcí (království), za které je možno hrát. Ty jsou Vlandia, Sturgia, Empire (císařství, probíhá ale občanská válka a je rozdělené na tři části), Battania, Aserai, a Khuzait. Každá kultura přináší různý bonus, například rychlost jednotek v určitém prostředí, rozdělení XP pro družinu a další.

Ne, tohle není The Sims! Detailní modelování postavy v Mount & Blade 2: Bannerlord!

Teď se zaměřím na tu strategickou část hry. Mapu, možnosti klanu, království, správa hradů, měst a další. Začnu mapou. Calradie je zde trochu jiná, než v předchozích díle. Na první pohled je větší, sídla se jmenují jinak (nalezneme tam ale i pár povědomých jmen) i království jsou jiná, než v původní hře. Tady bych chtěl vytknout jen to, že za 200 let by se ta mapa tolik nezměnila. To je ale jen detail, který je třeba obětovat pro lepší hratelnost, ale kdyby vývojáři netrvali na počtu let, nebo se úplně odpoutali od Warbandu, udělali by dle mého názoru lépe. Mapa jako taková je přehledná, vítám možnost “připnout” na mapě důležité místo. Dostat se z jedné strany mapy na druhou není nejrychlejší, ale také to není nějaké otravné, navíc při cestě je možnost porazit nějaké bandity, nepřátelské lordy nebo se podívat na ceny zboží ve městech. Když už jsem zmínil ty ceny, přináší Bannerlord možnost obchodovat. Je tu hodně možností. Tou základní je koupit ve městě za levno a prodat v jiném za víc peněz, je ale také možnost vyslat vlastní karavany nebo si koupit nějakou dílnu. Je tak celkem jednoduché přijít k nějakým penězům jinak než bojem. Kromě království jsou ve hře i klany. Hned na začátku dostane hráč úkol na vytvoření takového klanu. Mít klan je velmi důležité, pokud chcete postupovat ve společenském žebříčku království, ale také pokud chcete mít království vlastní. V klanu ale hráč není sám, po celé Calradii může v hospodách hledat společníky, kteří se stanou členy klanu. Právě tito společníci jsou ti, kteří následně jezdí s karavany, ale také můžou plnit za hráče úkoly nebo můžou být hráčem pověřeni jako guvernéři na jeho panstvích. Více než správa klanů je ale ve hře rozvinutá správa království. Nerozhoduje jen panovník, nýbrž všichni šlechtici. Kromě rozdělování dobytých hradů a měst má hráč také možnost ovlivnit i politiku. A to ne pouze vyhlašování válek a nabízení míru, ale také různé zákony a pravidla v rámci jednotlivých království. Hráč to ovlivňuje pomocí Influence bodů, které sbírá především bojem. Další věc, kterou by hráč neměl zanedbat, je správa získaných panství. Na rozdíl od předchozích vezí nelze spravovat přímo vesnice, ale v menu hradů a měst je potřeba stavět předem přichstané projekty. Na to je sice potřeba spousta herní měny, ale dá se tak zajistit postavě pasivní přijem, daně. Přes města a hrady se tak zároveň dá investovat i do vesnic a zlepšovat jejich prosperitu. Nechci tu rozepisovat všechno co se dá ve hře dělat, to by bylo na dlouho, ale díky všem možnostem hra je ve hře pokaždé co objevovat a hra má u mě veliké plus. (Nedá mi to, musím to připsat. Hra nabízí kromě sňatkové politiky také možnost diplomatických řešení konfliktů, takže můžete přesvědčit například nepřátelského lorda k tomu, aby se k vám přidal. Ale už dost, ať máte sílu ke čtení zbytku článku)

Přehledná mapa Calradie a většina území dobytá.

Souboje a bitvy jsou velmi podobné jako v předchozích dílech. Pohybem myši se určuje směr útoku a stejně tak musí hráč odpovídajícím pohybem myši bránit. Není to nic těžkého, na rozdíl například od soubojového systému v KDC, který je sice historicky velmi přesný (jakožto bývalý historický šermíř to mohu posoudit), ale k úspěšnému zvládnutí bylo potřeba spousta času, kdežto v Mount & Blade je to více intuitivní, což může běžnému hráči velmi pomoci. Oproti předchozím dílům vítám chytřejší umělou inteligenci nepřátel a stejně tak více taktických možností, které může hráč, stejně jako jeho nepřítel, využívat. Po vyhrané bitvě má hráč možnost nepřátelského lorda zajmout. Na tom by nebylo nic nového, ale velmi mě zaujala možnost nepřátelského lorda popravit. Popravená postava se sice již ve hře neobjeví, ale postava hráče se znelíbí spoustě klanů a je větší šance, že pokud hráč bitvu prohraje a bude zajatý, ho nepřátelé popraví na oplátku. Co se týče jednotek, zdají se mi vyrovnané (asi až na jednotky Sturgie, které se mi zdají slabší). To se mi velmi líbí, protože i když jsou nějaké jednotky silnější a nějaké slabší, tak mi nepřijde, že by ta hra tím byla “rozbitá”. Jízda je samozřejmě silnou součástí každé armády, ale k vylepšení pěší jednotky na jízdní je potřeba kůň v inventáři, což je novinka, která balancuje výhodu jízdy na bitevním poli. Co se mí také líbí, nedostal jsem se k bodu, že by na bojišti bylo tolik vojáků, aby se všichni nevešli na bojiště. Což zvýrazňuje atmosféru hry, když hráč vidí všechny své vojáky a jen nečeká na posily, když se něco nepovede. To všechno umocňuje skvělá grafika, spousta malých detailů, které zde nechci rozvádět, abych nepokazil všechna překvapení.

Ukázka mé družiny, přes 200 mužů najednou.
Překvapivá možnost v nové verzi Mount & Blade!

Ve hře je tolik možností, že jsem jistě spoustu zapomněl, ale také vynechal naschvál. Abych ale tenhle dlouhý článek nějak shrnul. Mount & Blade 2: Bannerlord doporučuji! A to ať už jste hráli předchozí díly či nikoliv. Je to stále early access a je pravda, že mi hra občas spadla, přechody lokací se občas načítají déle než bych si přál, ale jedná se o velmi povedenou hru, kterou vývojáři stále zlepšují. Nebudu dávat žádné bodové hodnocení, můj cíl byl nějakým způsobem shrnout co se mi na hře líbí a nelíbí a doufám, že někoho přesvědčím, aby tuhle hru zkusil! A důležitá věc na závěr – pokud vás nebaví singleplayer hry, tak Bannerlord obsahuje i multiplayer bitvy!